Přejít na hlavní obsah
csenfrdepl

Svatohubertská mše

Svatohubertská mše
29. říjen 2026

Slavnostní tóny lesnic a důstojná atmosféra kostela Nanebevzetí Panny Marie vytvořily v sobotu 24. října jedinečnou kulisu svatohubertské mše svaté. Velkopavlovičtí myslivci tak i letos navázali na tradici, kterou každoročně na podzim vzdávají hold svému patronovi, svatému Hubertovi.

Svatohubertská mše je tradiční slavností, kterou myslivci každoročně pořádají na počest svatého Huberta z Liège. Tento světec, žijící na přelomu 7. a 8. století, je symbolem úcty k přírodě a zvěři i poctivého lovu. Jeho svátek připadá na 3. listopadu, svatohubertské mše se však konají po celé podzimní období a vyznačují se slavnostní atmosférou.

Slavnostní obřad v kostele Nanebevzetí Panny Marie celebroval pan farář František Putna. Ve svém kázání připomněl, že myslivec je ve své honitbě především hospodářem a teprve poté lovcem, přičemž by měl vždy dbát na myslivecké tradice, etiku a zvyklosti. Zmínil také letošní suchý a horký rok, který si vyžádal mnoho práce i v péči o zvěř. V modlitbě zároveň požádal o ochranu všech myslivců před úrazy při honech.

Novinkou letošního ročníku byl jelen v paroží. Slavnostní atmosféru mše umocnilo propojení hudby a zpěvu. Na lesnice zahráli trubači z OMS Přerov a jejich vystoupení doprovodil mužský sbor VOX VINI z Dolních Bojanovic. Spojení troubené hudby a sborového zpěvu přineslo nevšední kulturní i duchovní zážitek a podtrhlo význam svatohubertské tradice.

Po mši svaté následovala adorace na hřbitově, při níž účastníci společně vzpomněli na zemřelé myslivce. Závěr slavnosti patřil dojemnému vystoupení sboru VOX VINI, který zazpíval píseň Tá naša myslivna od Jaroslava Hejla.

Svatohubertská mše ve Velkých Pavlovicích tak opět připomněla, že myslivost není jen o lovu, ale především o úctě k přírodě, zachovávání tradic a sounáležitosti lidského společenství.

Fotogalerii ze svatohubertské mše * otevřete kliknutím ZDE (ZONERAMA)

Text a foto: Věra Procingerová / 29.10.2026