Ferda Mravenec byl nejspíš holka a Brouk Pytlík reálně neexistuje

To není závěr z přírodopisu, ale informace, kterou si osmnáct dětí bude rozhodně pamatovat z přespávačky v knihovně. V pátek 31. března proběhla v naší městské knihovně stejně jako na spoustě míst České republiky Noc s Andersenem. A letošní ročník, datovaný vždy co nejblíže k výročí narození dánského pohádkáře, se nesl v duchu knižní postavy Ferdy Mravence. Tato postavička totiž oslavila letos v lednu 90 let, takže bylo třeba jeho úctyhodný věk oslavit!

Od páteční šesté hodiny, kdy už děti dávno okupovaly se spacáky nejlepší místa mezi regály, jsme se vrhli do povídání o Sekorovi, o jeho knihách i ilustracích. A také o jeho velké vášni – hmyzu, protože byl nadšený entomolog.

Nechyběly ani aktivity na téma, jak to funguje v mraveništi s mravenci, pak si nocležníci pilně jako včeličky museli vypátrat v knihovně ukrytá Sekorova písmenka. Nebyla ani chvilka nečinnosti, večeře se snědly v rychlosti, abychom mohli po setmění vyrazit jako průvod mravenců směr zahrada Ekocentra Trkmanka.

Tam se totiž odehrála hmyzí pátračka, při které se děti vybavené čelovkami, pracovním listem a tužkami proháněly jako světlušky a hledaly v terénu kartičky s hmyzem a snažily se je správně zařadit k ilustracím ze Sekorových knih.

Po návratu si děti převlečené do pyžam, zalezlé do spacáků a s vybalenými zásobami dobrot poslechly několik kapitol z knihy Ferda cvičí mraveniště. Výsledky tréninků mravenců již většina z nich asi neslyšela, samozřejmě se ale našlo pár nočních motýlů, kteří potichu štěbetali do půlnoci. Hlavně ti nejstarší, z pátých tříd, si chtěli poslední rok užít naplno.

Ráno začalo až neuvěřitelně brzy. První nesmělé cupitání nohou směřujících na toaletu se ozvalo zhruba před pátou hodinou ranní. Knihovnice se snažila tvářit, že i poté tvrdě spí, ale když během hodiny počet cupajících nohou rozhodně neodpovídal počtu dětí vynásobených dvěma, se rozhodla vylézt a zkontrolovat, zda se děti neproměnily ze vší té hmyzí tématiky v housenky… Nikoliv… A doteď nebyla tato anomálie rozumně vysvětlena. Neexistující stonožky ovšem vzbudily postupně všechny zbylé housenky ve spacácích.

Již před sedmou jsme se rozcvičili s knihou, pak se vrhly děti na snídani a byl čas pustit se do hmyzího nádobí. S mou spoluorganizátorkou Evou Sadílkovou, která mi při akci pomáhala a fotodokumentovala jsme vymyslely, že si děti namalují vlastní ilustraci hmyzu na talíř.

Takže spoustu následujících jídel si mohou děti vzpomenout na letošní akci, která se opět skvěle vydařila. Sešla se naprosto úžasná parta dětí s dobrou náladou a chutí pustit se do každé aktivity.

Nikdy by ale akce nemohla proběhnout bez podpory Domina – spolku rodičů a přátel ZŠ Velké Pavlovice a vedení našeho města, díky kterým jsme mohli akci finančně zajistit.