Není štědřejšího období v celém roce, nežli Vánoc. Většina z nás vnímá Vánoce jako svátky, kdy se náhle, takřka ze dne na den, oprostíme od veškerých dennodenních povinností a starostí a veškerou svou energii a čas věnujeme své rodině a svým bližním. Je mezi námi řada lidí, kteří své bližní nemají. Nejsmutnější jsou však příběhy dětí, které se do samoty, odříznutím od plápolajícího krbu rodiny, dostaly zcela nevinně, bez vlastní příčiny. Byly odloženy a nyní žijí v dětských domovech, bez rodičů, v péči hodných tet a strýčků.
Právě k těmto dětem poputuje výtěžek každoroční charitativní sbírky do kasičky pod vánočním stromem, která se koná stejně jako v téměř všech městech a obcích České republiky, i ve Velkých Pavlovicích.
Tzv. „Těsnohlídkův vánoční strom“ stojí na nepřehlédnutelném místě vedle radnice na Náměstí 9. května. Pod stromem je mezi chvojkami ukryta pokladnička, do které můžete kdykoliv neomezeně, dle svých možností a štědrosti, přispívat opuštěným dětem bez domova. Po ukončení sbírky (cca 3. ledna 2011) bude veškerá finanční hotovost předána vybranému dětskému domovu.
Předem Vám srdečně za všechny děti děkujeme
a přejeme Vám i Vašim rodinám poklidné a kouzelné Vánoce!
Co se skrývá pod názvem „Těsnohlídkův vánoční strom“?
Tradice vánočních stromů s charitou pro děti založil Rudolf Těsnohlídek
Každoročně se na náměstích českých měst v adventním čase rozsvítí vánoční stromy, pod nimiž se konají charitativní sbírky pro potřebné děti. Lidé tak příspěvkem do kasičky či dárkem pro děti z dětských domovů pokračují v tradici, kterou v roce 1924 založil v Brně básník a spisovatel, autor Lišky Bystroušky Rudolf Těsnohlídek.
Na myšlenku pomoci opuštěným dětem ho přivedla historie, kterou zažil pět let před tím, když 22. prosince 1919 v lese u Bílovic nad Svitavou s přáteli zachránil odložené, téměř zmrzlé batole.
Těsnohlídek si tehdy s malířem Františkem Koudelkou a Josefem Tesařem vyšli do lesa pro vánoční stromek. Opuštěnou 17měsíční holčičku našli v místech poblíž dnešní Myslivny lišky Bystroušky mezi kořeny smrku. Matku Lidušky, jak děvčátko pojmenovali, četníci zakrátko vypátrali. Byla jí pětadvacetiletá služka Marie Kosourová z Netína, otcem byl ruský zajatec z první světové války.
Svobodná matka s dítětem nikde nemohla získat službu a bída ji nakonec dohnala k zoufalému činu. Za opuštění dítěte byla odsouzena k pěti letům těžkého žaláře. Příběh se smutným začátkem měl ale dobrý konec. Holčičku vychovala brněnská rodina Polákových a Liduška se později provdala za středoškolského profesora do Prahy. Zemřela v roce 1997 v 78 letech. Místo v lese, kde se podruhé narodila, připomíná skromný památník.
Liduška se svými pěstouny
Otřesná událost vedla spisovatele Těsnohlídka k hlubšímu zájmu o osudy opuštěných dětí a myšlence zbudovat pro ně domov. Inspiroval ho kodaňský zvyk stavět o Vánocích na náměstí strom, u kterého se vybíralo pro potřebné.
Nápad uskutečnit také v Brně podobnou charitativní sbírku nakonec prosadil v roce 1924. Šestého prosince 1924 byl tak v bílovických lesích pokácen první československý vánoční strom a převezen do Brna. Na náměstí Svobody byl pak slavnostně rozsvícen 13. prosince za účasti významných brněnských osobností.
Potřebné finance na domov pro opuštěné děti se scházely pomalu. Až po čtyřech letech sbírek byl 8. prosince 1928 položen základní kámen brněnského domova Dagmar. Dětem se jeho brány otevřely o rok později.
Konec spisovatelova života byl tragický
Iniciátor akce Rudolf Těsnohlídek se však naplnění svého snu nedožil. Tragicky zemřel 12. ledna 1928 v nedožitých 46 letech. Zastřelil se v milovaném kraji, vzdušnou čarou jen kousek od místa, kde sám jeden lidský život zachránil. Poselství jeho vánočního stromu republiky, jak jej sám nazval, zůstalo ale živé až do dnešních dnů.
Rudolf Těsnohlídek
Karolína Bártová
22-12-2010-BK